Pravda tě osvobodí. Ať už je jakákoli.
— Marcel Tomečka
Jednoho dne jsem se probudil a nestačil se divit.
Narodil jsem se ve Frýdku-Místku, kde jsem i vystudoval textilní průmyslovku a většinu života pracoval ve stavebnictví. Nic z toho rozhodně nenaznačovalo, že jednou budu překládat a vydávat knihy, které bourají základy téměř všeho, čemu většina z nás věří. Život má ale svou vlastní logiku — a ta se málokdy vejde do škatulek, které jsme si pro ni připravili.
Na Davida Icka jsem narazil před mnoha lety. Tehdy pro mě jeho informace byly dost šokující — mozek se bránil, programy dělaly svou práci. Ale čím víc jsem přemýšlel, tím víc mi to dávalo smysl. Mnohem větší smysl než oficiální narativ. Největší průlom přišel těsně před covidem, kdy všechno, o čem David mluvil celé dekády, do sebe začalo zapadat s děsivou přesností. Nebylo to příjemné. Ale bylo to pravdivé.
Práce na překladu mé první knihy
Díky sérii synchronicit — těch podivných náhod, které náhodami nejsou — jsem se dostal k lidem, kteří mi otevřeli dveře k překladatelství. První kniha byla Spoušť — téměř 900 stran. Překládal jsem ji po večerech a víkendech, vedle své práce, přes tři roky. Byl to maraton a cíl v nedohlednu. Ale každá stránka mě posouvala dál — v práci i v myšlení. Když kniha vyšla a přišly první ohlasy, věděl jsem, že chci pokračovat. Že tohle je moje cesta.
Přišla Past. Pak Odhalení — a v ní jsem poprvé narazil na Isabellu A. Greene. David se o ní zmiňuje v několika kapitolách, píše o jejích myšlenkách, vhledech a zkušenostech. Začal jsem sledovat její rozhovory. A byl jsem téměř fascinován způsobem, jakým mluví, co přináší, jak odvážně jde tam, kam většina lidí nechce ani nahlédnout. Kontaktoval jsem ji a po několika týdnech jsme se dohodli, že budu překládat celou její trilogii o úniku z reinkarnačního cyklu. Dvě knihy už vyšly, třetí je těsně před dokončením.
Co jsem v knihách obou autorů našel a co ztratil
Tyto knihy mi rozbouraly mnohá přesvědčení. Spoušť sice potvrdila věci, které jsem jen tušil, ale realita byla od mých původních představ velmi, velmi vzdálená. Past a Odhalení pak rozbouraly mé představy o fungování světů mezi životy. Víra v reinkarnační cyklus, karmu, duchovní průvodce, znovuzrození — všechno se rozpadlo jako domeček z karet. Ale místo prázdnoty přišlo něco jiného — větší smysl. Všechno do sebe začalo zapadat způsobem, který vyráží dech.
A knihy Isabelly jdou ještě o level výše. V nich se o pasti na duše nebavíme v rovině hypotézy — bavíme se o ní jako o realitě, kterou lze pochopit, prozkoumat a — při troše snahy a vytrvalosti — i překonat. Díky knihám Únik z pasti a Co je za pastí jsem měl v rukou nejen diagnózu, ale i cestu ven. Celou trilogii v květnu 2026 uzevřela kniha Překonání pasti.
Chápu, že pro nezasvěceného čtenáře mohou být tyto informace šokující. Mozek se je snaží popírat — a díky všem programům a přesvědčením, která nám od narození vtloukají do hlavy, se mu to u většiny daří. Ale někteří z nás mají tu podivnou potřebu kopat hlouběji. Klást otázky, na které se nemá ptát. Hledat i tam, kde je tma.
Jsem na stejné vlně jako David a Isabella, ale snažím se udržet si odstup a nebrat nic jako absolutní pravdu — protože pravda je v lidském světě ukryta pod obrovským nánosem lží, manipulací a polopravd. Kdo z nás má patent na pravdu? Nikdo. Ale někteří z nás mají odvahu ji hledat.
Nechci chodit světem se sklopenou hlavou.
Nemám rád letargii. Nemám rád autority. Nemám rád dogmata a hranice, které nám někdo jiný nakreslil a řekl — tady se zastaví tvoje myšlení. Nechci chodit světem se sklopenou hlavou. Raději budu žít v bolestivé pravdě, než marnit životy v nevědomosti, strachu a sledovat utrpení kolem sebe s pocitem, že tak to prostě je.
Chci ti ukázat jiný úhel pohledu. Zatraceně jiný. A je jen na tobě, co s tím uděláš.
Pravda tě osvobodí. Ať už je jakákoli.
Kniha, která mnou nejvíce otřásla.
Šokující informace, které mi dávají hluboký smysl.
Newsletter
Nové překlady a připravované knihy
Bez spamu. Jen občas informace o tom, co právě vzniká.